To nejdůležitější

Vypadá to, že naše společnost je čím dál tím více rozdělená a to na mnoha tématech, která na nejedné sociální síti zvedne lidem mandle. Témat je skutečně jako hub po dešti. Podle průzkumu agentury STEM se ukazuje, že za posledních 30 let narostlo na 18 témat rozdělujících náš milý český národ. Pro zajímavost uvádím prvních deset: 1. Obavy z migrace, 2. Vnímání nerovností - rovnostářství, zásluhovost, přerozdělování, 3. Prozápadní směřování, 4. Vývoj po roce 1989 a využité šance, 5. Více rozhodování lidem, méně voleným politikům, 6. Korporace vydělávají na úkor ČR, 7. Společnost je rozdělená na dva tábory, 8. Materialismus - nutnost prosadit vlastní zájmy, důležitost majetku, 9. Společnost stojící na autoritě - silný vůdce, přizpůsobení se, 10. Nejistota z budoucího vývoje. Aktuálně bychom mohli přihodit ještě téma očkování proti covidu nebo téma tajných ruských agentů operujících na našem území a vyhoštění 18 ruských diplomatů. Není toho málo a problém nás nebolí, dokud se to netýká našich přátel, dokud jsme se nekřísli s vlastní rodinou nebo starým známým. Celkově ale tolik konfliktních témat nedělá dobrou náladu a zvyšuje pocit nejistoty, destabilizace, nepřehlednosti, příp. strachu.

Přes všechno toto rozdělení věřím v naši solidaritu, propojenost a vůli si pomoct. Vždyť jen vzpomeňme, na kolika místech to bylo vidět v posledních měsících období pandemie. A v roce 2002 během obrovských záplav stejně tak. Přes všechno, co nás rozděluje, ukázaly poslední roky, jak velkou máme, jako národ, sounáležitost v těžkých dobách.

Existuje jedno staré přísloví: "pro stromy nevidí les". Mnozí z nás a mě nevyjímaje se někdy až příliš zahledíme na konkrétní problém a začneme horečnatě bojovat za pravdu. Jenže si přitom neuvědomíme, že ve jménu naší pravdy zničíme mnohaletý vztah nebo šíříme agresivní, v lepším případě, konfliktní náladu. A tu zrovna teď nepotřebujeme! Prostě pro jeden strom, nevidíme les. Pro mnoho menších hodnot, neztrácejme ty největší - společnou budoucnost, sounáležitost, spolupráci, naději.

Stavějme na tom, co nás spojuje, nikoli rozděluje. Je lepší hledat společnou cestu, neútočit, neobviňovat, poctivě přemýšlet, hledat Boží úhel pohledu, který je jiný než toho proudu, kterého jsme se právě chytili.

Je to právě víra v Boha, víra ve vyšší a přesahující hodnoty, co nám pomáhá ke smířlivosti a úsilí o nejlepší řešení s uvědoměním si vlastní zodpovědnosti nejen za svůj život, ale i za naše okolí a následné generace. A proto skončím známou výzvou Jana Ámose Komenského: Národe český, navrať se ke Kristu!

                                                                                                                                                       Petr Dvořáček